Tomáš Strašil
Violoncello
„Když mi bylo asi čtyři a půl roku, nějakým omylem jsem prý na hodině mojí sestry, která hraje taky na cello, něco zazpíval celkem čistě a tak mi vrazili do ruky maličké cellíčko. Od té doby jsme spolu rostli, teď už mám celé a tak nějak se ho pořád držím a zatím mě to vůbec nepřestává bavit. Miluju komorní hudbu a zatím mě těší si občas zahrát i sólově. Od osmnácti jsem začal lidem radit, jak se tento krásný koníček dělá správně, nejdřív na ZUŠ, potom na konzervatoři v Teplicích, pak na Pražské konzervatoři a potom i na HAMU. Od té doby jsem už způsobil mnoho přestupů svých žáků k profesionálům a jsem na ně hrdý.“
Tomáš Strašil a Setkání s hudbou
„Do Soběslavi asi jezdím úplně od začátku, to úžasné místo jsem si zamiloval a každý rok se tam znovu a znovu moc těším na úžasné lidi, které už znám a kterých si moc vážím, i na ty, které teprve poznám a vážit si jich začnu.“
